vše o historii města Trenčín
- Slovensko
Trenčín patří společně s Nitrou a Bratislavou ke třem nejstarším městům na Slovensku, o nichž se kroniky zmiňují už v 11. století. Jeho strategická poloha na křižovatce obchodních cest z něj činila správní středisko celého středního Pováží. Nicméně už v 2. a 1.století př.n.l. tu existovalo keltské opevnění a ještě před tím tudy procházela tzv.Jantarová cesta, která spojovala Středomoří s Pobaltím. Na přelomu našeho letopočtu byli Keltové vytlačeni Germány, kteří často sváděli boje s legiemi Římské říše. K nejvýznamnějším střetům došlo v době Markomanských válek, kdy se vítězná 2.legie dostala až do oblasti Trenčína a na přelomu let 179 a 180 tu přezimovala. Tuto událost dodnes připomíná římský nápis na trenčínské skále. První zmínka o Trenčíně se datuje do roku 1067. Také v zakládací listině pražského biskupství z r.1086 je zmiňována provincie Vag, jejímž sídlem byl zřejmě již na přelomu 10.a 11.století Trenčínský hrad. Samotné město Trenčín je uvedeno v tzv. Zoborských listinách z let 1111 a 1113 jako mýtná a trhová osada pod Trenčínským hradem. Osada byla zřejmě zničena tatarským vpádem roku 1241, ale Trenčínský hrad nájezdu odolal. O půl století déle v období Matúše Čáka Trenčínského již Trenčín zažívá období své největší slávy. V roce 1321 sice město připadlo uherskému panovníku, který mu ale potvrdil městské výsady udělené už pravděpodobně Matúšem Čákem.
V polovině května 1528 obléhali Trenčínský hrad vojska Ferdinanda I. Habsburského pod velením generála Johana Katzianera.
Město bylo vypáleno a hradby byly poškozené, ale už v roce 1543 přistoupil magistrát k opravě obou městských bran i opevnění. Město bylo vypleněno ještě v roce 1604 a 1624 a v roce 1625 ho pro změnu postihla povodeň. V letech 1644-1645 byl Trenčín ohrožovaný povstaleckými vojsky Juraje I. Rákociho a v roce 1656 zabil více než 300 obyvatel mor. 2.října 1663 na město zaútočili Osmané. Město ani hrad sice nedobyli, ale podařilo se jim zapálit předměstí a vypálit 17 osad v okolí. O 15 let později pustošili okolí Trenčína vojska Imricha Tököliho a největší katastrofou byla čtyřletá blokáda města Kuruckým vojskem završená velkým požárem v roce 1708. Následovaly dvě morové epidemie v letech 1708 a 1715, které završily období, které co do utrpení a ztrát nemělo v dějinách slovenských měst obdoby. Aby ran nebylo málo, katastrofální požár v roce 1790 zničil skoro celé vnitřní město a ukončil období slávy Trenčínského hradu, ze kterého zbyly jen ruiny. V roce 1804 přes město táhla vojska ruského cara Alexandra I. vstříc prohrané bitvě u Slavkova. V roce 1814 zase přešlo přes Trenčín 36 tisíc mužů ruské armády táhnoucí k Lipsku. V druhé polovině 19.století se prusko-rakouské války zúčastnil i trenčínský 71.pěší pluk, který byl od roku 1880 natrvalo úmísněný v Trenčíně.